Lanius isabellinus
Ťuhýk středoasijský (Isabelin; plavý)


Anglicky: Isabelline Shrike, Rufous-tailed Shrike (Turkestan Shrike); Německy: Isabellwürger; Rusky: Daurskij/Dzhungarskij zhulan/Bulanyj sorokoput (Turkestanskij zhulan/sorokoput); Polsky: Dziezhba srokoshovata; Švédsky:Isabellatörnskata Italsky: Averla isabellina; Holandsky: Isabelklauwier; Francouzky: Pie-Grieche Isabelle; Španělsky: Alcaudón isabel; Hebrejsky: Khankan aravot; Japonsky: Mohkoaka-mozu

Tento ťuhýk bývá v některých starších pracech uváděn jako poddruh L. collurio. Obzvláště jednoletý pták poddruhu L. i. phoenicuroides je velmi podobný L. collurio. K jeho determinaci je třeba porovnat křídelní formule.

Vzhledem k tomu, že tento exotický druh byl ojediněle hlášen z různých evropských států (viz níže), tak je velmi pravděpodobné, že se vyskytnul i u nás. Vzhledem k podobnosti k ťuhýku obecnému je možné, že nebyl pouze správně determinován. Proto uvádím charakteristické poznávací znaky, včetně jeho vyobrazení. Tím nechci vyhlásit soutěž, kdo ho první uvidí, ale náhoda přeje duchům připraveným! Samozřejmě jakékoliv jeho pozorování na našem území podléhá přísnému posouzení Faunistické komise - jednalo by se o jeho první zastižení na našem území a tudíž rozšíření druhů naší avifauny!!


Vyobrazení: (kliknutím na obr. zvětši)

Zdroj: H. Heinzel, R. Fitter, J. Parslow, The Birds of Britain and Europe, Collins, 3rd edition, London, 1974


Popis:
Ocas rezavě-hnědý, vespod reavý nádech; týl a záda mdle šedo-hnědé; temeno často také matně šedo-hnědé, ale také s rezavým nádechem; kostřec a ocasní krovky mdle rezavé, mdlejší než zbytek svrchní strany - tzn. determinace samce je jednoduchá (L. collurio má modro-šedou hlavu a černo-bílý ocas)
Samec: Maska přes a za okem tmavě hnědo-šedá nabo nečernalá. Žádné vlnkování na spodní části.
Samice: Maska přes a za okem bledě hnědá nebo šedo-hnědá. Strany krku a prsou jsou celkově s nějakým jemným vlnkováním.
Podzim: Věk — Ad.: loketní krovky a ramenní letky uniformně hnědé, bledě lemováné. Zobák většinou tmavý.
1. rok: loketní krovky a (pokud nejsou přepeřené) ramenní letky s tmavě hnědým proužkem téměř na konci. (někdy také na vnějších středních křídelních krovkách). Prsa a boky intenzivně hnědě vlnkované. Zobák dost bledá rohovina, základna k spodní čelisti často světlá.
Pelichání: Staří i mladí: částečné v létě (staří červenec-srpen v místě hnízdění, včetně rýdovacích per a ramenních letek), úplné v zimě

2 hlavní rasy:
L. i. isabellinus — hlava a záda jednotně písečná
L. i. phoenicuroides (občas bývá uváděn také jako samostatný druh L. phoenicuroides - Turkestan Shrike) — hlava obyčejně rezavá, záda šedá (nebo hlava a záda rezavé)

Na rozhraní s L. collurio je popsáno poměrně značné prokřížení (uzemí této hybridizace je znázorněna šrafovaně na mapce dole)


Vzájemné porovnání dvou podobných druhů
L. collurio L. isabellinus
křídlo nemá zářez na 5. letce zářez na 5. letce
2. letka velikostí mezi 4. a 5. letkou
(podle mých měření může být i o 1 mm kratší než 5. letka) 		2. letka velikostí mezi 5. a 7. letkou
ocas rozdíl střed-kraj nepřevyšuje 10 mm rozdíl střed-kraj 10 mm a více
Míry:
Křídlo 88-100 (n=94, Svensson (1984));
male (n=47) 88-100 (¤ 93,4);
female (n=19) 82-98 (¤ 92,7) (Hudec at al., 1983) 		85-96 (Svensson, 1984);
L. i. phoenicuroides: male (n=74) 81,6-95,3 (¤ 90,8); female (n=47) 84,3-94,3 (¤ 90,4) (Dementiev at Gladkov, 1968)
L. i. isabellinus: male (n=92) 85-102,5 (¤ 90,4); female (n=69) 83,2-96 (¤ 88) (Dementiev at Gladkov, 1968)
Ocas male (n=22) 71-90 (¤ 77,5);
female (n=17) 68-85 (¤ 76,0) (Hudec at al., 1983) 		73-84 (Svensson (1984))
Poměr křídlo/ocas 1,21-1,36 (n=47, Svensson (1984)) 1,09-1,25 (n=57, Svensson (1984))
Zobák k lebce
(hloubka v opeření) 		male (n=12) 10-15 (¤ 12,9);
female (n=8) 12-15 (¤ 13,6) (Hudec at al., 1983) 		17,0-19,9
(6,7-8,0) (Svensson (1984))

Distribution / Rozšíření: (červeně hnízdiště, modře zimoviště; kliknutím se obr. zvětší)

Source: E.N. Panov, Proc. Western Fondation Vertebrate Zoology, 6:62-33, 1995 (right)



Výskyt v Evropě: dle Norbert Lefranc, Les Pies-grieches d´Europe, d´Afrique du Nord et du Moyen-Orient, Delachaux et Niestlé, Lausanne 1993.
(kliknutím se obr. zvětší)
Nejbližší nálezy (v Bavorsku): 5. dubna 1978 1ex. rasy phoenicuroides u Regensburgu, ve stejné oblasti opět 11. září 1982; opět 1 ex. 28. května 1983 v oblasti Ebersbergu.
Nejnovější hlášení: Ve Španělsku byl 30.10.-1.11.2006 zaznamenán 5. případ zastižení - pěkné stránky s fotkami a videem jsou zde.


Links:
  • Birdforum
  • IBC - Internet Bird Collection


  • Back to ornithology/Zpět ornitologie
  • Back to Shrikes/Zpět ťuhýci
  • E-mail: miksik